Dobře si toho byl před utkáním vědom i Matt Cullen:"Jedeme domů, kde v poslední době hrajeme velmi dobře. Zvlášť v play off, kde jsou pro nás naši fanoušci velkou podporou. Publikum nás naplní energií. Tohle je největší letošní utkání. Prostě nechceme prohrávat 0:3 na zápasy. Dobře víme, jak je tohle utkání důležité a tak ze sebe vydáme to nejlepší a vrhneme se na ně!"
Jeho slova se začala potvrzovat hned po úvodní buly. Atmosféra v Madison Square Garden byla naprosto senzační a kdo byl přímo v hale, musel z toho mít husí kůži. Bez jakékoliv nadsázky lze říct, že takovou kulisu ještě žádné letošní utkání nemělo. A to i pokud vezmeme v úvahu celou ligu, nejen zápasy Rangers. Diváci neúnavně skandovali, spílali rozhodčím, tleskali po povedených momentech domácích (kterých bylo požehnaně) a když Jezdci vstřelili gól, otřásala se stařičká Madison Square Garden v základech.
Takováhle podpora fanoušků samozřejmě spolu s vědomím, že jde o všechno, motivovala domácí hokejisty k heroickému výkonu. Že je Buffalo nejlépe bruslícím týmem ligy? Z tohoto zápasu tak určitě nikdo soudit nemůže. Jezdci byli rychlejší, agresivnější, techničtější, obětavější a vůbec celkově lepší. A to i přes to, že Sabres podali velice dobrý výkon hodný vítěze základní části. Jenže v play off jde o to, dát do utkání i něco navíc, nespokojit se s rutinním výkonem, byť na sebe vyšší úrovni. A právě tohle Blueshirts splnili, neboť jak slíbili před zápasem tak učinili a dali do utkání skutečně vše.
Přesto byl zápas nesmírně dramatický až do samého konce. A to jednak kvůli přetrvávající bezradnosti domácích v koncovce a také kvůli výkonu rozhodčích, který v některých momentech nabral zcela skandálních rozměrů. Ale to se netýká prvních minut utkání a tak si to nechám na později.
Rangers začali náporem, který nepřerušilo ani Averyho vyloučení. Naopak, když se kanadský bouřlivák vrátil z trestné lavice, dostal se do samostatného úniku, z něhož ale Millera nepřekonal. Obdobná situace se opakovala v 8. minutě, kdy se 27letý útočník prohnal kolem obránce hostí a jeho kličku do bekhendu s vypětím všech sil vytěsnil Miller na brankovou konstrukci. Avery vůbec v utkání lítal po ledě jako ďábel a předvedl dost možná svůj nejlepší výkon v kariéře. Kromě těchto dvou šancí měl později v utkání ještě několik dalších příležitostí, v nichž nepříjemně ohrožoval hostující branku. K tomu stihl neúnavně provokovat a srážet soupeře. Navíc při oslabeních předvedl v několik perfektních obranných zákroků. Jeho výkonu chyběl jenom gól.
Avery byl sice hodně nebezpečný, ale přesto se jeho ofenzivní činnost nedala srovnat s tím, co na ledě předváděla elitní formace Rangers. Hossa, Nylander a Jágr na ledě opět dominovali tak, jak se jim to dařilo proti Atlantě. Pokud byli na ledě, tak se puk po většinu času nacházel v nebezpečné blízkosti Millerovy branky a rodák z Michiganu musel chvílemi ve své svatyni doslova čarovat, aby udržel kotouč před brankovou čarou. Jedním z těchto perfektních zákroků zastavil po 11 vteřinách druhé třetiny šanci Jágra.
Tím ovšem jen o chvíli oddálil radost kapitána Jezdců. V čase 20:33 totiž Miller pouze ztlumil Strakovu ránu a Jágr bez potíží doklepl puk z brankoviště do sítě. Nejproduktivnější Evropan v historii NHL vstřelil svůj 70. gól v play off, čímž se dotáhl na Steva Yzermana.Netrvalo dlouho a domácí se radovali znovu, tentokrát však jejich radost nevydrželo tak dlouho. Karel Rachůnek dostal perfektní přihrávku před branku do pozice, kterou by při dostatku klidu bez problémů proměnil v gól. Jenže v tom momentě měl na záda přilepeného Aleše Kotalíka (který mimochodem odehrál výborný zápas), kterému nezbylo nic jiného, než zatáhnout za záchranou brzdu a Rachůnka zahákovat. Domácí hráč se následkem toho dostal do záklonu a minul puk hokejkou. Místo toho jej však zasáhl bruslí, od níž se puk odrazil pod padajícím Millerem do brány.
O platnosti gólu nepochybovali ani hosté, kteří nijak vehementně neprotestovali. Přesto se sudí rozhodli zkonzultovat situaci s videorozhodčím. A pak se stalo něco, co bylo zlatým hřebem představení mužů v pruhovaných dresech. Přestože už před značným časem dospěla pravidla k výraznému posunu a góly se neuznávají jen kvůli naprosto evidentnímu kopnutí, což je něco, z čeho Rachůnka žádný soudný člověk nemůže vinit, tak rozhodčí po dlouhých konzultacích gól neuznali.
Následovala dlouhá řada nehorázných posouzení, kdy sudí nejprve vylučovali domácí borce pro nic za nic a hostům naopak odpouštěli nezpochybnitelné fauly. Kdybych tu měl rozebrat všechny sporné momenty, byl by tento komentář přinejmenším dvakrát tak dlouhý a tak uvedu pouze situaci ze 29. minuty; Jágr nabral rychlost ve středním pásmu a podél mantinelu se prohnal do útočné třetiny. Tam ho v rohu kluziště nejprve zastavil rozhodčí, který se rozjetému Jágrovi nepochopitelně nevyhnul a navíc mu nohou odkopl puk. Než jej Jágr získal zpět, dojel ho Kotalík. Hráč s číslem 68 na zádech se pokusil útočníkovi Buffala puk vyšťouchnout a přitom lehce zavadil o jeho brusle. Kotalík se následně skácel na led, netřeba říkat že zcela jinak, než jak by se stalo v případě, že by byl skutečně podražen. Přesto rozhodčí ani na vteřinu nezaváhal a poslal nejproduktivnějšího hráče Rangers z posledních dvou sezón už potřetí v zápase na trestnou lavici.
Blueshirts ale tentokrát hráli v oslabení bez sebemenšího zaváhání a když už si Sabres vypracovali nějakou tu šanci, ztroskotali na Lundqvistovi. Ten v utkání podal famózní výkon, vyzařoval nezměrnou jistotou a absolutně potvrdil, že si zaslouží svou přezdívku. King Henrik chytal střely hostujících hvězd s takovou lehkostí jako by byl s nimi dopředu domluven a ochozy haly se během utkání nejednou rozléhalo davové skandování jeho křestního jména.
Stav 1:0 zůstával dlouho i v průběhu třetí třetiny. Jezdci se nestáhli do žádné defenzivní ulity a chvílemi hostům pořádně zavařovali. V 50. minutě byl blizoučko ke gólu Avery, který z ostrého úhlu protlačil puk za Millera a kotouč se už už chystal překročit brankovou čáru, když jej v poslední chvíli zastavila natažená hokejka obránce Numminena. I tohle bylo krásné předvedení hokejového umění, ale je pravda, že toto diváci v MSG zrovna dvakrát neocenili.
Mimořádné utkání pokračovalo i nadále v obrovském tempu a s množstvím šancí, z nichž o něco víc bylo na domácí straně. Přesto to začalo vypadat, že by utkání mohlo skončit vítězstvím 1:0. A dost možná že by tomu tak skutečně bylo, kdyby na začátku 52. minuty nepostihl velezkušeného Brendana Shanahana naprostý zkrat. Trojnásobný vítěz Stanley Cupu zcela zbytečně přistrčil na mantinel klečícího soupeře a po právu dostal menší trest – tady výjimečně nelze rozhodčím nic vyčíst.
V oslabení se nejprve dostal do šance Avery, jenže pak, v čase 52:14 střela Daniela Briera lehce změnila směr o kalhoty Daniela Girardiho a tato lehká teč odklonila puk mimo Lundqvistův dosah. Sabres vyrovnali, což ještě posílilo jejich útočné choutky a fanouškům se při jejich ofenzivních výpadech co chvíli zastavovala srdce.
Jenže strhnout v závěru normální hrací doby vítězství na svou stranu mohli i Blueshirts. Zejména šance Jágra z 58. minuty volala po gólu. Jak už je poznamenáno výše, kapitán Jezdců otevřel skóre zápasu a spolu se svými spoluhráči z prvního útoku si chvílemi se soupeři pohrával jako kočka s myší. Jenže jako by ho v momentě, kdy se dostal k zakončení, svíral nějaký velký psychický blok. Jágr vystřelil včetně nepřesných pokusů celkem 14krát, většinou z dobrých pozic, přesto nedokázal vstřelit víc jak jednu branku. A tu vsítil ze vzdálenosti několika centimetrů. Dvě a čtvrt minuty před koncem byla jeho pozice o mnoho složitější, ale nebyla nijak neřešitelná a troufám si říct, že za normálních okolností by se z ní 13. nejlepší střelec historie NHL nemýlil. Jágr jako první dojel Millerem vyražený puk a zhruba z dvou a půl metru přestřelil prázdnou branku. Pravda, kotouč pálil v jízdě a ze vzduchu, ale do brány jistě trefit šel.
Kladenský odchovanec, který ze všech hráčů na soupisce Blueshirts odehrál za Rangers nejvíc utkání, hraje v poslední době bezpochyby velmi dobře. Dobře bruslí, skvěle přihrává a u mantinelu je neodstavitelný od puku. Jakmile se ale dostane do koncovky, má to z jeho strany k ideálu hodně daleko, gól kterým otevřel sérii s Atlantou je bohužel jen vyjímkou potvrzující pravidlo. Není to jistě zaviněno jen oním zraněním z loňského play off, Jágrovi střely nepostrádají razanci, ale spíš přesnost.
Utkání tedy dospělo do prodloužení, v němž se drama začala stupňovat k nervy drásajícímu vyvrcholení. V 70. minutě trefil Průcha břevno a minutu na to pro změnu Hossa zblízka orazítkoval tyčku. V závěru prvního prodloužení rozhodčí dvakrát vylučovali i hosty a Rangers měli možnost hrát dlouho 5 na 4, čehož se předtím naposledy dočkali na konci první třetiny, tedy před pětapadesáti minutami hry!
Dlouho to vypadalo, jako by Jezdci za tuto dobu zapomněli, jak se v početní převaze hraje. Spíš šlo ale o to, že se hráči snažili tolik rozhodnout, že jim ruce svázala nervozita a nic se jim nedařilo. Procitnuli teprve v 79. minutě, ve které sehráli několik pěkných kombinací, jenž volaly po gólu. Ten ale v infarktovém závěru čtvrté dvacetiminutovky málem padl na druhé straně. Těsně před koncem prvního prodloužení se hosté konečně dostali k puku a tvrdý chlapík Derek Roy, jenž má rozhodně daleko k vyhlášenému střelci, se rozhodl získat v oslabení trošku času. Když už ale dojel s pukem do útočného pásma, odhodlal se k velkému nápřahu. V tu chvíli 18 200 diváků naráz ztichlo a tak bylo dobře slyšet, jak bomba, která prolétla mezi nohama Martina Straky a kolem lapačky překvapeného Lundqvista, narazila do levé tyčky, od níž se odrazila takřka souběžně s brankovou čarou. Nakonec o kus minule pravou tyč a vylétla pryč z brankoviště, přesto se fanoušci Blueshirts ještě dlouho vzpamatovávali z uštědřeného šoku.
Stejný pocit si fanoušci Jezdců prožili ještě v 97. minutě. Lundqvist se vytáhl zákrokem u levé tyče, ale puk se dostal pouze k rozjetému Drurymu, který měl dostatečnou rychlost, aby v mžiku objel branku a zasunul puk k pravé tyči. Útočník Buffala to provedl opravdu znamenitě a v jednu chvíli snad nikdo nepochyboval o tom, že to bude gól. Jenže Henrik Lundqivst předvedl rozštěp, který nebyl v NHL k vidění od doby, co začal mít Mike Richter zdravotní problémy. Švédský gólman opět naplno ukázal, že je plnohodnotným nástupcem dlouholeté ikony Rangers a hbitým zákrokem zamezil puku k cestě za brankovou čáru. Přidal tak další k nepřebernému množství paměti hodných momentů z dnešního zápasu.
Ten poslední se udál v čase 96:43. Po ose Hossa-Nylander se puk dostal k mantinelu u modré čáry puk k Rozsívalovi. Obránce, který se v březnu dostal do skvělé formy a už po několik týdnů patří k nejlepším obráncům NHL, napřáhl a jeho rána zapadla k pravé tyčce Millerovi brány. Byl konec. Rangers zvítězili. Skončil nejdelší zápas Jezdců od 29.4.1971.
Jak už to tak často bývá, tak takto dlouhé utkání rozhodl šťastný gól, což po utkání potvrdil i samotný střelec: “Led už byl v dost hrozném stavu a puk po něm trochu poskakoval a tak jsem se jenom soustředil, abych jej vůbec trefil. Byl jsem šťastný už jen proto, že se mi to povedlo a puk letěl před branku, kde jej mohl někdo tečovat. O to větší jsem měl radost z toho, že proletěl až do sítě.“
K utkání se vyjádřil i kapitán Jaromír Jágr: “Když jsme prohrávali 0:2 na zápasy, tak jsem se ještě nikdy necítil tak jako před dnešním zápasem. V Buffalu jsme měli smůlu. Darovali jsme jim vítězství. Věřil jsem nám a říkal si, pokud zvládneme hrát takhle dobře, máme šanci. Sabres mají výborný tým, o tom není pochyb. Nevzdali se a ve třetí třetině vyrovnali skóre. Ale my jsme to nakonec dokázali. Musíme takhle hrát i nadále. Stát se může všechno. Oni mají sice nejlepší tým v NHL, ale nikdy nevíš co se přihodí.“
Sean Avery byl jedním z nejaktivnějších hráčů Rangers. Přes veškerou snahu se mu ale skórovat nepodařilo...
...a to taky proto, že Numminen takto po jeho střele zastavil puk na brankové čáře.
Jágr sleduje puk poté, co zblízka přestřelil prázdnou branku.
Jaromír Jágr se raduje ze svého gólu.
Kapitán Jezdců si stěžuje na výroky sudích.
Zkrat Brendana Shanahana znamenal vyloučení a následné vyrovnání.
Marcel Hossa cloní před brankou.
Tyčka slovenského útočníka z prodloužení.
Zákrok Henrika Lundqvista proti Drurymu v 97. minutě utkání.
Puk v brance po střele Michala Rozsívala.
Jezdci slaví.