Gáborík mi říkal Jimmy Black, vypráví Jim Cerny v exkluzivním rozhovoru pro NYR.cz

Jeho jméno patří k organizaci New York Rangers už téměř neodmyslitelně. Na webu blueshirtsunited.com je autorem článků i videí. Jestli může někdo říct známé klišé, že Jezdce snídá, obědvá i večeří, je to právě on. Seznamte se - James Drew Cerny, zkráceně Jim Cerny. Tenhle zábavný chlapík poskytl našemu webu exkluzivní interview, ve kterém nabízí jedinečný pohled do zákulisí týmu i svého života. Se kterým hráčem vychází nejlépe? Co si myslí o NYC? Jak se kdysi dostal k práci reportéra The New York Times? Má české předky?


Jime, hned na začátku se pozastavím nad tvým příjmením. Zní velmi česky. Máš nějaké české předky?

Rodina ze strany mého otce pochází z České republiky. Ale uplynulo už tolik času a tolik generací od doby, kdy někdo z naší rodiny žil v Česku nebo na Slovensku, respektive v bývalém Československu. Žigmund Pálffy a Robert Reichel byli první, kdo mě poučil, že Cerny rovná se black. Marián Gáborík mi pro změnu říkal Jimmy Black.


Pojďme k hlavní náplni tvé práce, tedy webu blueshirtsunited.com. To je tvůj projekt?

Původně jsem byl přijat, abych psal pro oficiální stránku newyorkrangers.com, ale moji šéfové si všimli, že mám i jiné zkušenosti. Třeba stát před kamerou. Navíc jsem miloval dělat rozhovory. A tak se rozhodli vytvořit druhé webové stránky, na kterých bych mohl lépe předvést, co umím a zároveň tak pomoci fanouškům dostat se blíže k hráčům. Napiš mi, jestli se nám to daří nebo ne.


Zmiňuješ své zkušenosti. Vždycky jsi byl novinářem?

Začal jsem svou kariéru jako hlasatel, v televizi a v rádiu. Pracoval jsem u Islanders poté, co jsem byl sportovním reportérem u několika rádiových stanic. Moderoval jsem talk show pro NHL, byl redaktorem The New York Times. A na krátkou dobu, když NHL ochromila první výluka, jsem pracoval jako generální manažer baseballového klubu z nižší soutěže, jmenuje se Newark Bears. Pak jsem začal pracovat pro Rangers.


Jako školu jsi vystudoval?

Navštěvoval jsem Franklin and Marshall College v Lancasteru ve státě Pensylvánie. Studoval jsem angličtinu, pracoval v rádiu a hrál za baseballový tým.


Byl jsi reportérem The New York Times. To je snad nejvyšší úroveň, jaké může novinář dosáhnout…

Je legrační, že dali šanci zrovna mě. Byl jsem v New Yorku dobře známý jako hlasatel, ale nikdy předtím jsem nepsal pro noviny, natož pak pro ty nejlepší na světě. Kontaktoval jsem sportovního editora, protože jsem se dozvěděl, že jeden z hokejových reportérů je na odchodu. Zprvu mi nechtěli dát šanci, odpověděli na můj telefonát jen z úcty, protože věděli, kdo jsem. Já jim nakonec nabídl, že půjdu na pět zápasů Devils, bez nároku na plat, a že jim nabídnu články, jako kdybych byl jejich zaměstnanec – s potřebným počtem slov, do dané uzávěrky. A dal jsem jim články k přečtení. Řekli mi, že jsem lepší než ten, co právě odcházel. A tak jsem u nich dostal práci.


Máš děti? Pokud ano, půjdou ve tvých žurnalistických stopách?

Mám syna Ryana. Je mu sedmnáct. Už něco napsal pro školní noviny, ale já pochybuji o tom, že uvažuje o práci novináře. Ještě neví, čemu přesně by se chtěl věnovat, ale miluje sport, takže práce v této oblasti by mohla správnou cestou.


Jsi fanoušek Rangers?

Ano, už jako malý kluk jsem byl jejich obrovským fanouškem. Proto je vtipné, že moje první práce v NHL byla pro Islanders. Mí přátelé se mě ptali: Jak pro ně můžeš pracovat? Ale byla to práce, v srdci jsem byl pořád na straně Rangers.


Jak jsi v minulé sezoně reagoval na odchod Ryana Callahana?

Souhlasil jsem s klubem, že Cally požaduje příliš mnoho peněz a také let. Trejdovat ho byla správná věc. Ale pořád je to docela těžké, protože ho mám rád jako člověka i jako kamaráda. Byl to skutečně inspirativní lídr a spoluhráč, bude tu chybět. Ale je tu obchodní stránka věci a já myslím, že v příštích letech budeme svědky úpadku jeho hry, protože ho budou ovlivňovat zranění.


Jsou někteří hráči tvými přáteli?

Jistě. S některými hráči a trenéry se vídám i mimo stadiony. Čas od času zajdu na tripu s některými kluky na večeři. Opravdu dobrým kamarádem je Marty Biron, a to i teď, kdy je v hokejovém důchodu. Vycházíme spolu výborně. Velice blízcí jsme si vždycky byli s Brianem Boylem. Derick Brassard a Chris Kreider jsou hráči, které mohu v klidu nazvat kamarády. Hodně dobrý vztah mám s Henrikem. V minulosti jsem se přátelil s Žigmundem Pálffym, Mariuszem Czerkawskim nebo Robertem Reichlem. Vynikající vztahy mám s bývalými Jezdci Mikem Richterem a Adamem Gravesem.


Se kterými hráči děláš nejraději rozhovory?

Když ještě hrál, byl to právě Marty Biron. Jinak rád mluvím s Brassardem, McDonaghem, Stepanem, Henrikem, Talbotem, Johnem Moorem, Dominicem Moorem, Zuccarellem a Marcem Staalem.


Jaký je Henrik Lundqvist v zákulisí?

Henrik je velmi zábavný a velmi, velmi chytrý. Velice ho respektuji jako sportovce i jako člověka. Kvůli svému zapálení pro hru může někomu připadat jako blázen, ale on umí také relaxovat a být zábavný a šarmantní. Velice jsme se sblížili před několika lety ve Švédsku při tripu.


Vzpomínáš si na dobu, kdy za Rangers hrálo mnoho českých hokejistů? (Jágr, Straka, Nedvěd…)

Jasně. Část toho období jsem zažil přímo v klubu. S Martinem Strakou jsme se poprvé potkali, když jsem byl u Islanders a jeho tam trejdovali. Fakt dobrý chlap. Jágr byl zajímavá osobnost, skvělý vypravěč, vtipný chlapík a také velice zapálený pro hru. Také jsem poznal, že jedním z nejlepších kluků je Michal Rozsíval. Je hodně špatné, že ho fanoušci Rangers tak nenávidí, protože je to fantastický člověk.


Která města z NHL máš rád?

Vancouver je tak nádherný. Zasazený k oceánu. Navíc jde o skvělé mezinárodní město. Taky mám moc rád Montreal z podobných důvodů. I když ten je od Pacifiku opravdu daleko. To jsou dva favorité. Číslem jedna je pravděpodobně Montreal, protože lidé tam jsouc, co se hokeje a Canadiens týká, nesmírně vášniví. Každý hrací den je tam obrovskou událostí a atmosféra uvnitř arény je prostě úžasná. Také San Jose je možná trochu překvapivě na mém seznamu. Miluji malé hlasité arény. Jsou tam skvělí fanoušci. Chicago je úžasné velké město. A opravdu cool malým městem je Columbus.


A co stadiony?

Jejda! Odpověď na tuhle otázku už jsem odstartoval u předchozí otázky. Montreal má nejlepší arénu, atmosféru a energii. Výborný stadion je také v Minnesotě. Jak už jsem vzpomenul výše, v San Jose je hala menší, ale díky perfektním fanouškům je to tam fakt hlasité. Pokud jde o nové arény, vítězí u mě Pittsburgh. Všechno tam je super pro fanoušky, novináře i hráče. Skvělé místo.


Navštívil jsi také spoustu měst mimo NHL. S týmem i bez něj. Kde se ti líbilo?

Absolutně nejunikátnějším místem, které jsem navštívil, jsou Benátky. Je to kdyby se člověk vrátil o tisíce let zpátky, prostě nádherné. Kanály, venkovní restaurace, boční uličky, žádná auta. Jedinečné a krásné místo. Také miluji Řím. Hodně se zajímám o historii a Řím je historický a krásný a stejně tak moderní a krásný. Dostala mě i Praha. Mám to tam rád.


Žiješ přímo v New York City? Co si o tomhle městě myslíte?

Miluji NYC. Úžasné místo s neuvěřitelnou energií. Ale žiji v okrese Westchester, což je předměstí severně od NYC. Je to kolem 45 minut jízdy autem od Manhattanu. Bydlím velice blízko tréninkového centra Rangers.


Jak vypadá tvůj den? (Když je trénink, když je zápas)

Tréninkové dny jsou pro mne snadnější, protože tréninkové středisko je deset minut od mého domu. Jedu na trénink, průběžně informuji fanoušky na Twitteru, udělám rozhovory s hráči a napíšu článek. Když se hraje zápas, jsou dny mnohem delší. Při domácích zápasech jsem v Madison Square Garden od 10 hodin dopoledne do půlnoci.


Tvoje práce musí být vyčerpávající. Jsi někdy hodně unavený?

Ano, někdy se cítím úplně otupělý ze všeho toho cestování, ponocování a nabitého zápasového programu. Na konci finále Stanley Cupu jsem byl neskutečně vycucaný.


Cestuješ přímo týmovým letadlem?

Ano, cestuji týmovým letadlem a bydlím ve stejném hotelu jako tým.


Vidíš hráče každý den. Nežertují občas, že tě potkávají častěji než své partnerky?

Tak zaprvé, já jsem daleko zábavnější než jejich manželky… Jen vtipkuji. Jo, v průběhu sezony máme takový pocit. Jsem rodina, protože spolu trávíme tolik času. To je důvod, proč je důležité spolu dobře vycházet.


Jsou ostatní novináři (Klein, Zipay, Gross) tvými přáteli?

Ano. Jeffa Kleina znám opravdu dlouho. Byli jsme spolu u vítězství Rangers v roce 1994. Kamarádím se se všemi. Jsou to dobří chlapi a Andrew Gross je nejzábavnější.


Co děláš ve svém volném čase?

Rád čtu, poslouchám muziku, chodím na koncerty. A také miluji celou řadu jiných sportů, ne jen hokej. Hraji baseball, jsem dokonce i trenér. Rád se podívám na baseball, fotbal, hokej a další sporty. A vůbec nejradši trávím čas se svým synem Ryanem. Jsme si velmi blízcí. Právě jeho baseballový tým trénuji každé léto, když má hokejová sezona pauzu. Zrovna nedávno dokončil vynikající letní sezonu, vedl si výborně.


Co bys chtěl dělat v budoucnu? Máš nějaký sen?

Dobrá otázka. Nejsem si jistý, jestli mám také dobrou odpověď. Je o tom třeba přemýšlet. A co ty? Jaké jsou tvoje sny?


Co myslíš, zůstávají Rangers favoritem na Stanley Cup?

Bude pořádně těžká výzva zopakovat úspěch z minulé sezony. Jen dosáhnout na play off bude těžké, ale stále věřím, že Rangers budou jedním z nejlepších týmů na východě. Stačí, aby forma měla správné načasování.


Jim Cerny očima redaktorky Moniky:

E-mail na Jima Cernyho jsem získala na konci března a poslední den tohoto měsíce odstartovala naše elektronická komunikace, která vlastně dosud neskončila. Mimochodem, podobu jeho e-mailové adresy byste neuhodli, i kdybyste mohli hádat stokrát. S rozhovorem pro newyorkrangers.cz okamžitě souhlasil. Hodně se zajímal o náš web, o mou práci a spoustu dalších věcí. Do dneška jsme si vyměnili desítky mailů. Z nich jsem poznala, že mám co dočinění s úžasným člověkem, který má rozhled, neskutečné množství zkušeností a umí být pořádně vtipný. Přijde mi líto, aby některé nejzajímavější poznatky z naší komunikace zůstaly tajemstvím, proto nabízím několik střípků z e-mailů s Jimem Cernym:


- V Praze jsi mě nepřišla pozdravit. To mě pěkně štve… (Vtipkuji)!
- Neviděla jsi Brooklyn, Staten Island a Bronx. Prostě musíš přijet znovu.
- Měl jsem fakt rád Straku, moc dobrý chlap. Super byl i Petr Nedvěd, nesmírně talentovaný a zajímavý člověk.
- Mám české předky, ale česky nemluvím. Umím říct jen Cerny.
- Litvínov? Jasně, že ho znám. Když jsem pracoval pro Islanders, nejvíce jsem si rozuměl s Robertem Reichlem a Žigmundem Pálffym.
- Reichel toho nikdy moc nenamluvil, právě proto je tak vtipné, že na hotelu vždycky bydlel s Pálffym, tak hlasitým chlapem, co pořád jen vtipkoval.
- Nenávidíš Philadelphii? V play off ji budeš nenávidět ještě víc, tím jsem si jistý.
- Teď nás čekají Tučňáci. Nebude to jednoduché, zejména kvůli tomu, že máme tři zápasy ve čtyřech dnech. Uvidíme.
- Myslím, že každý je naštvaný, že nás opustili všichni UFA. Tenhle tým byl velmi těsně propojená skupina a ti, odešli, velice důležití. Ale Rangers je vzhledem k platovému stropu nemohli všechny podepsat. Je to na nic, ale taková je realita.
- Nemůžu než souhlasit s tvým názorem na smlouvu pro Brassarda. Jestli dostal tohle, co dají příští rok Dereku Stepanovi?
- Jo, udělali jsme spolu velice krásné interview.

Máte i vy otázku na Jima Cernyho? Napište ji do diskuse pod tímto článkem a my mu ji pošleme. Určitě vám rád odpoví.

Platnost uložené stránky vyprší: 27. 2. 2020 02:00:46