Nejhokejovější šerif Jezdců od výluky? Michael Rupp

New York, concrete jungle where dreams are made of. (V překladu: New York, betonová džungle, kde se uskutečňují sny.) Pokud někdy Michael Rupp slyšel Aliciu Keysovou, jak zpívá refrén písně Empire State of Mind, na jeho tváři se jistě objevil úsměv. Útočníkovi s tvrdými pěstmi se totiž jeden newyorský sen splnil. Bude hrát hokej za tým Original Six a dostane za to štědře zaplaceno. Jinými slovy, Rupp si v následujících třech letech na Manhattanu vydělá 4,5 milionu dolarů. Zhruba tolik vyinkasoval v předešlých jedenácti sezonách své profesionální kariéry. Než však došel až sem, musel se 31letý Američan hodně zapotit. Jak při zápasech, tak na operačním sále.
„Je velký a tvrdý, hraje se proti němu těžko. Jsme rádi, že teď bude stát na naší straně,“ vyjádřil se o novém kolegovi Brian Boyle, který moc dobře ví, o čem mluví. Proti Ruppovi totiž hrál hned několikrát, přičemž nejvíce se mu zarylo do paměti utkání z 30. listopadu 2009. Ten den přijela do Madison Square Garden výprava Pittsburgh Penguins. Rangers chtěli Tučňáky poprvé v ročníku porazit, ale opět prohráli, tentokrát 2:5. A důvod? Michael Rupp. Rodák z Clevelandu totiž pětkrát vystřelil na bránu, připsal si hattrick a ještě stihl rozdat čtyři hity. „Byl to jeho velký večer,“ ocenil výkon spoluhráče Sidney Crosby.

S výrokem kapitána Pittsburghu lze jedině souhlasit, přesto má Rupp za sebou ještě památnější utkání, totiž sedmé finále Stanleyova poháru z roku 2003. New Jersey tehdy v zápase o bytí a nebytí čelilo Anaheimu, který držel nad vodou svými fantastickými zákroky Jean-Sebastien Giguere. Prvním hráčem, jenž kanadského gólmana v rozhodujícím duelu překonal, byl právě Michael Rupp, jehož branka se nakonec ukázala jako vítězná. Tvrdý forvard se tak stal prvním hokejistou, který svou premiérovou brankou ve vyřazovacích bojích rozhodl o vítězi Stanley Cupu.

„Kluci dělali pro vítězství všechno, hráli se spoustou stehů a dokonce i se zlomenými kostmi,“ vzpomíná urostlý Američan na atmosféru v týmu při tažení za nejcennější klubovou trofejí v ledním hokeji. Nebylo to ale vše. Sám Rupp totiž v té době hrál se srdečním onemocněním.

Začalo to už v roce 1998, kdy tehdy 18letý Michael poprvé dorazil do tréninkového kempu Islanders, kteří ho o několik týdnů dříve draftovali jako celkovou devítku. Při fyzických testech se zjistilo, že Rupp trpí srdeční arytmií, jež nese dlouhý název Wolffův-Parkinsonův-Whiteův syndrom. „Doktoři říkali, že příznaky této poruchy možná nikdy nepocítím, takže jsem se vrátil zpět do kempu,“ vysvětluje houževnatý Američan své dřívější rozhodnutí.

Jenže předpoklady lékařů se nepotvrdily a Rupp začal čas od času pociťovat, jak jeho srdce bije o sto šest. Operace byla nutná. „Děsilo mě, když jsem přišel k doktorovi a uvědomil si, jak je to vážné,“ přiznává téměř dva metry měřící forvard. „Srdce mi bušilo jako o závod a já si uvědomil, že má krásná žena může přijít o manžela a mé úžasné děti o tátu. Díky Bohu, že to dobře dopadlo.“

Po úspěšném lékařském zákroku z roku 2006 tak mohl Rupp znovu nazout brusle a hrát svoji hru, kterou on sám vidí velmi jednoduše: „Prostě hraju do těla a rád využívám svou sílu.“ Toto tvrzení dokazuje 379 bodyčeků, jež metrák vážící útočník za dva roky v dresu Penguins rozdal. Ačkoliv se v pěstních soubojích řadí do ligového průměru, může se pochlubit produktivitou, která je mezi těžkými váhami soutěže raritou.

Pro srovnání – Rupp nasbíral ve své poslední sezoně v Pittsburghu 17 bodů, Colton Orr, Donald Brashear, Jody Shelley a Derek Boogaard v dresu Rangers dohromady zaznamenali 20 bodů. Pokud se nová akvizice prezidenta a generálního manažera klubu, Glena Sathera, přiblíží produktivitě z Města oceli, Jezdci budou mít jednoznačně svého nejhokejovějšího šerifa od výluky NHL.

A na závěr jedna neobvyklá příhoda, kterou si bude navždy pamatovat jeden fanoušek Tučňáků. Ten si při předzápasovém rozbruslení svého oblíbeného mužstva postavil na vnitřní okraj mantinelu kelímek s pivem. Jenže když do hrazení z druhé strany narazil Michael Rupp, kelímek spadl a jeho obsah byl nenávratně pryč. Americký útočník ale příznivce klubu neignoroval a vše mu vynahradil. „Dal mu podepsaný puk, na který napsal omluvu, navíc ho omotal deseti dolary,“ prozradil hráčův agent, Allan Walsh.

Platnost uložené stránky vyprší: 13. 11. 2019 00:30:56