Jágrův učeň Dubinsky dospěl a chce se stát lídrem Jezdců

Přílišné pozornosti skautů si nikdy neužíval. Přesto se prodral do nejvyšší zámořské hokejové ligy a stal se pevnou součástí newyorských Rangers. Jenže Brandon Dubinsky chce jít ještě dál. Ve svých 24 letech se podle svých slov cítí nejlépe ve své kariéře a chce být tahounem Jezdců. Ostatně není tajemstvím, že Dubinsky je jedním z kandidátů na budoucího kapitána klubu z Manhattanu.

Směr jih

Ústřední postavou v tomto případě není Benton Fraser jakožto hlavní hrdina ze stejnojmenného televizního seriálu, ale Brandon Dubinsky, který jako 16letý teenager odcestoval z rodné Aljašky do téměř tři tisíce kilometrů vzdáleného státu Oregon, konkrétně do města Portland, kde měl za úkol hájit barvy tamních Winter Hawks. Na nováčka si nevedl špatně, ale skutečným tahounem juniorského mužstva z WHL se stal až v následujícím ročníku.

To si připsal 78 bodů (30+48) v 71 zápasech, čímž si vysloužil pozici nejproduktivnějšího hráče klubu. Stále sice nebyl považován za budoucí hvězdu, ale pozornosti skatů neunikl. Nejvíce zaujal vyhledávače talentů newyorských Rangers, kteří si ho při draftu nejvyšší zámořské ligy roku 2004 vybrali v závěru druhého kola.

Rodák z Anchorage neuhranul skauty Jezdců jen ofenzivním talentem, ale také houževnatostí a nekompromisním stylem hry. Dubinsky totiž již v té době stihl mezi juniory nasbírat 172 trestných minut a deset pěstních soubojů. Ve stejném duchu pokračoval i v následujících dvou sezonách, které definitivně rozhodly, že americký centr je připraven přejít na další úroveň.

Tou byla profesionální American Hockey League a záložní klub Rangers, Hartford Wolf Pack. Dubinsky se tedy musel přestěhovat na východ Spojených států. Rychlejší, tvrdší hra, zkušenější protihráči a změna prostředí však houževnatému Američanovi nečinili výraznější problémy. V mladém hartfordském mužstvu byl Dubinsky dokonce jedním z nejlepších hráčů.

„Když jsme se rozhodli nemít v Hartfordu žádné veterány, lidé nám říkali, že jsme se zbláznili. Začali jsme prohrou 2:9, ale zvedli se a dokázali vítězit,“ vzpomínal Gordie Clark, ředitel personálního oddělení Jezdců. „To rozhodnutí vytvořilo pro Brandona příležitost zahrát si na postu centra prvního útoku. Později v sezóně jsme jej přesunuli zpět do druhé formace, ale udělal opravdový kus práce a při přechodu z juniorů mezi dospělé se posunul správným směrem.“

Vyjádřeno čísly, útočník, jenž s hokejem začínal ve třech letech, zaznamenal v 71 duelech AHL 43 bodů (21+22). K tomu pokračoval ve své typické hře. „Sesbíral 115 trestných minut, což dokazuje, že si nenechá nic líbit. Vždycky to byl soutěživý kluk a je jím dodnes,“ dodal Clark na Dubinského adresu. Tato slova potvrzuje i osm šarvátek, kterých se centr původem z Aljašky zúčastnil.

Jágrův učeň

Ročník 2007-08 měl urostlý forvard opět strávit v nižší American Hockey League. Místo toho však všem vytřel zrak. Nejenže trenéry Jezdců oslovil natolik, že se dostal do základní sestavy mužstva, ale v průběhu sezony se dokonce usadil v elitní formaci newyorského klubu vedle Jaromíra Jágra, který si herně neporozuměl se Scottem Gomezem ani s Chrisem Drurym. Před Dubinskym se tím otevřela brána plná příležitostí razantně pozvednout svou hokejovou kariéru.

„Párkrát jsem vedle něj (Jágra) hrál už na začátku sezony. Poté jsem nastupoval v jiné řadě a teprve později mě vedle něj trenér opět postavil,“ objasňoval Dubinsky své putovaní sestavou Rangers. „V té době se nám moc nedařilo. Přišlo mi, že nás hokej spolu bavil, vyzkoušeli jsme si nějaké nové věci a najednou přišly i výhry.“

Souhra s Jágrem v jednom útoku měla pro rodáka z Anchorage zvláštní náboj i s ohledem na minulost. Když bylo malému Brandonovi šest let, vystál frontu v kanadském Vancouveru, jen aby mohl získat autogram slavného hokejisty. Tím hokejistou byl Jaromír Jágr, kterého v té době ještě zdobily dlouhé vlnité vlasy až na záda.

„Je to síla, co? Byl jsem ještě prcek, když Jágr hrál NHL. A nyní jsme společně v jednom útoku,“ podivoval se před pár lety Dubinsky. „Když mě Rangers draftovali, věděl jsem, že Jaromír v New Yorku ještě nějaký čas setrvá. Chtěl jsem se hlavně protlačit do týmu. To, že hraju s Jágrem, je štěstí.“

„Má obrovskou sílu a výborně si pokrývá puk,“ pokračoval tvrdý útočník. „Jako kluk jsem sledoval i další hokejisty, ale on byl jedním z těch, od kterých jsem toho chtěl odkoukat co nejvíce.“

Dubinsky nakonec ve svém nováčkovském ročníku posbíral 40 bodů (14+26) v 82 duelech a vysloužil si Steven McDonald Award pro hráče Rangers, jenž nejvíce překonal očekávání svého okolí. Tuto trofej pojmenovanou po policistovi, který byl zastřelen při výkonu služby, získali v minulosti kupříkladu Henrik Lundqvist nebo Mark Messier. Aby toho nebylo málo, aljašský rodák se stal součásti All-Rookie Teamu, který zahrnuje nejlepší nováčky ligy v daném ročníku.

Ačkoliv se Jágr nechal po sezoně zlákat vábením ruského Omsku, v Dubinského hlavě zanechal cenné rady a zkušenosti. „Jaromír mi radil a celkově mi hodně pomohl. Za můj úspěšný vstup do NHL mu patří velký dík,“ pěl Brandon slova chvály na českou hokejovou legendu. „Časem určitě najdu způsob, jak ho kontaktovat.“

Tým, houževnatost a agresivita

Dubinsky ale hokejově nevyrostl jen díky jednomu hráči, což potvrzuje i česká osmašedesátka: „Ten kluk má víc talentu, než si všichni mysleli.“ Skutečně, 24letému Američanovi to na ledě myslí. Cit pro hru mu rozhodně nechybí. I proto už má za sebou dva světové šampionáty v barvách Spojených států.

Nicméně z Dubinského nikdy nebude ofenzivní démon, který by závodil o přední pozice v tabulce produktivity. Pyšní se spíše houževnatostí, poctivostí a hrou pro tým, jenž je pro něj nejdůležitější. Nezdráhá se vypomáhat v obraně a často střílí důležité góly. Jeví se jako potenciální vůdce mužstva. Na pozici budoucího kapitána Jezdců má však nemalou konkurenci v Ryanu Callahanovi nebo Marcu Staalovi.

Dalším pilířem Dubinského hry je agresivita. Mladý útočník patří rok co rok k nejčastěji bodyčekujícím hráčům týmu a vůbec se nezdráhá shodit rukavice. Ať už k ochraně spoluhráče či sebe samého. Jeho vůbec nejčastějším protivníkem je Mike Richards, kapitán Philadelphie, se kterým si vyřizoval účty již třikrát, přičemž ve dvou případech vyšel ze souboje jako vítěz.

Nová výzva

Aby se však útočník Rangers stal jedním z vůdců týmu, musí překonat jednu překážku, která nese název vyrovnanost výkonů. Dubinsky si zkrátka v určité fázi sezony dokáže držet průměr jednoho kanadského bodu na zápas, ale jindy se v útoku trápí. Toho si všiml rovněž lodivod Jezdců, John Tortorella:

„Brandon je důležitou součástí našeho týmu. Mám rád jeho vytrvalost. Mám rád jeho zarputilost. Ale my potřebujeme víc. Musí dostat co nejvíce ze svého ofenzivního talentu.“

Sám hráč proti tomu nic nenamítá: „Ano, potřebuju najít cestu k větší vyrovnanosti. Nechci se jen prokousávat částmi ročníku, kdy hraju dobře a kdy špatně. Je to pro mě velmi důležité. Musím se na to zaměřit.“

Tortorella chce skutečně udělat z Dubinského lepšího hráče, a proto se rozhodl definitivně ho přesunout na levé křídlo. 185 centimetrů vysoký a 94 kilogramů vážící hokejista si tento post vyzkoušel už v minulém ročníku a k této změně se staví kladně. Ostatně pozice na křídle mu svědčí, neboť hra podél mantinelů patří k jeho silným stránkám.

„Na levém křídle nemusíte tolik přemýšlet o dění kolem sebe, takže není těžké se tomuto postu přizpůsobit,“ vyjádřil se k celé události hráč. „Navíc se cítím dobře i ve středu útoku, což ze mě dělá flexibilního útočníka.“

Nyní je Brandon Dubinsky součástí plně rozjetého přípravného kempu Rangers a stojí na prahu svého čtvrtého ročníku v nejvyšší zámořské lize, což je z jistého hlediska velmi zajímavé. Mnozí hráči totiž v NHL naplno prorazili právě ve čtvrté sezoně. Patří mezi ně například Cam Neely, jemuž jeho čtvrtý ročník ve slavné soutěži přinesl 72 bodů (36+36) v 75 zápasech, ačkoliv předtím sbíral v průměru půl bodu na utkání.

Příkladem ze současnosti je útočník New Jersey Devils, Zach Parise. Opora Ďáblů získala v prvních třech sezonách v nejvyšší zámořské soutěži maximálně 65 bodů (32+33), avšak v té další už to bylo 94 bodů (45+49). „Není v tom žádné tajemství,“ ujišťoval Parise. „V létě jsem trénoval jako obvykle. Jen jsem zkrátka zkušenější a cítím se v téhle lize lépe.“

Podobně je na tom rovněž Dubinsky: „V kempu jsem se nikdy necítil lépe a nikdy jsem se ho neúčastnil v lepší kondici. Už nejsem žádný zelenáč, takže se na to nemohu vymlouvat. Potřebuju udělat další krok ve své kariéře a musím se ubírat směrem, kterým bych měl.“

„Chci se stát jedním z lídrů týmu,“ dodává 24letý útočník. „Těch není nikdy dost. Pokud na sebe každý nabere část odpovědnosti, mužstvu to hodně prospěje.“

Teď už zbývá jen maličkost – aby Brandon Dubinsky potvrdil svá slova a cíle také výkony na ledě. Do té doby mu mohou příznivci newyorských Jezdců držet palce.

Platnost uložené stránky vyprší: 22. 9. 2019 16:18:06