...občas dští síru, ale vyslance Pekla rád nemá

Kdo by to byl čekal – jak moc nám teď chybí ty body poztrácené proti Phoenixu, Los Angeles, Tampě, Floridě a v promr…haném zápase s Canadiens? Když to člověk sečte, je to devět bodů, které by nás vynesly na samé čelo konference.

Takže příští zastávka: Ďáblovo. V základní části bilance 7-1. Paráda, chtělo by se říct. Ale není příznačné, že zrovna poslední zápas před play-off, poslední zápas, v němž šlo o nejvíc – tedy o výhodu domácího prostředí – vyhráli zlosyni ze sirných polí, jež střeží satan černý chlupatý (rozuměj Lou Lamoriello)? Navíc základní část znamená ve vyřazovacích bojích jediné. Nic.

Bude to přetahovaná o každý kousek ledu. Devils budou už klasicky spoléhat na svou obrannou past a Brodeura. Rangers zase na individuality v útoku. Nebo že by…? Devils ve vzájemných zápasech s Jezdci dvakrát nedali ani branku a ve třech soubojích se trefili jen jedinkrát. Skoro to vypadá, že si oba týmy tak trochu vyměnili role. Navíc Dawes a Drury si připsali po čtyřech gólech, zatímco ze soupeřova tábora si jen Langenbrunner a Parise připsali po dvou brankách.

Jenže Ďáblové jsou tým pro play-off. V poměru získaných prstenů pro vítěze Stanley Cupu jasně vedou nad Blueshirts 18:8. Brodeur se doslova vyžívá ve vypjatých momentech -- 94 vítězství, 22 nul a 3 prsteny o tom vypovídají dost jasně.

Pokud chtějí Rangers postoupit, musí chodit do branky, protože jinak Brodeur moc gólů nepustí. To evropské krasobruslení u mantinelu a střely z dálky povedou leda tak k protiútokům a následnému úsměvu na tváři Belzebuba (opět rozuměj Lou Lamoriella). Další věcí, která by určitě pomohla, je vysunutý forček. Obránci Ďáblů jako Oduya, Salvador a Mottau nejsou zrovna kouzelníci s pukem a pod tlakem se zhroutí jako domeček z karet. Chytrého čtenáře napadne kousavá námitka, že ti naši mají do Bobbyho Orra také celkem daleko, nicméně od rýpání jsem tu já a tuhle poznámku přejdu, neboť se mi nehodí do krámu. Smí se to vůbec? No, u přítelkyně by mi to asi tak lehce neprošlo… Navíc – viděl někdo někdy za posledních 1000000 let Devils hrát vysunutý forček? To by to peklo asi fakt už zamrzlo.

Všimli jste si v posledním zápase, kdo že to hrál na Jágra? Clarkson s Ruppem. A tahle dvojička se s tím vůbec nemazlila. Neměla taky proč. Vždyť kdo jim asi tak nakope zadek? Straka? Nečekejme, že to v play-off bude jiné. Brent Suter je old school. A tady musí bezpodmínečně zasáhnout jeho sok Tom Renney. Avery by měl putovat zpátky do první formace, aby vytvářel prostor a chránil Jágra. Škoda, že je zraněný Colton Orr. Nebylo by na škodu ho na levé křídlo první pětky občas vypustit. Aspoň na chvíli, aby si ti hoši od Bobří řeky Styx moc nevyskakovali. Jenže to by musel někdo transplantovat Tomovi pár cojones

Průcha, nebo ne-Průcha, to je oč tu běží. Pokud někdo nevěří, že tvrdost je v play-off potřeba, stačí připomenout, kdo a jakým způsobem loni vyhrál Stanley Cup. Takže ať už je to Hollweg nebo Strudwick, jeden z nich by měl místo Orra hrát. Avery, který by opravdu měl hrát zase v první lajně, to všechno sám neutáhne. Sorry, Peter, ale tvoje místo ti sebral Nigel.

Devils vyzvali své fandy, aby přišli na utkání v rudých dresech a pomohli vytvořit atmosféru á la Liberec v ELH. No dobře, to s tím Libercem tam nezmiňují. Ale stejně jim to nepomůže, protože půlku hlediště budou tvořit modré a bílé dresy příznivců Rangers. Takže kdo vlastně bude domácí?

Už jsem říkal, že Avery by se měl vrátit do Jágrovy formace?

Z jiného soudku – v MSG budou v příští sezoně slavnostně pod strop vyvěšeny dresy Andyho Bathgatea a Harryho Howella, dvou velkých hráčů historie Rangers. Alespoň pro hrubou představu jejich statistiky najdete ZDE a ZDE. Nicméně nepůjde o stejný ceremoniál, jakým je vyřazení dresu, které si letos užil Brian Leetch. Na jednu stranu říkám…bylo sakra načase! Dolanovci konečně berou v potaz, že Jezdci existovali i před rokem 1994. Na druhou se ptám, proč to nebudou vyřazená čísla? Stejně tak jako Giacomin, Richter, Leetch, Messier, Gilbert a Graves si i Bathgate, Howell, bratři Cookové, Vic Hadfield, Brad Park či Jean Ratelle zaslouží tu nejvyšší poctu. Historie organizace je tak bohatá, že si může dovolit poctít tolik hráčů. Vždyť Montreal jich na pomyslný piedestal posadil již 14.

A jen tak mimochodem…Rangers in 5!

Let's Go Rangers!
klov-klov-klovklovklov

Platnost uložené stránky vyprší: 3. 8. 2020 19:32:09