Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website …má rád obrázky

…má rád obrázky

Je to tak. Moderní technologie dorazily už i do lesa, a tak chudákům opeřencům nezbývá, než se s nimi naučit pracovat. Dnes Vám tak poprvé přináším klování s vizualizací. Už Jan Amos Komenský hlásal, že nejlíp se vysvětluje na obrazech. Nebo to bylo jinak…?

Nicméně, dnes bych si rád posvítil na naši přesilovku. Využití přesilové hry bylo v hokeji vždy velice důležité. A nemusí být ani využitá – dobře sehraná přesilovka posiluje hráčům sebevědomí a zvyšuje také důvěru v kvalitu a sílu týmu. Navíc může lehce převážit jazýček vah v tom, kdo má v zápase navrch. Samozřejmě…mizerně zahraná početní výhoda má přesně opačný efekt. Jak jsme si mohli několikrát všimnout u našich hochů.

Rangers mají momentálně procentuální úspěšnost kolem 15,4%, což je řadí na pěkné 20. místo v celé NHL. Kupříkladu první Montreal je dvakrát úspěšnější. Ale to je vlastně spíše výjimka. Na druhou stranu za poslední dva roky nás kluci dost zhýčkali úspěšností nad 18%, což jim vyneslo po základní části vždy osmé místo.

Jenže ani tato skutečnost některé z fanoušků netěšila.

“Ale DaTLe, to jsou určitě nějací kverulanti, věční nespokojenci nebo zahořklí důchodci!!!“

Kdepak, jsou mezi nimi mnohem častěji hokejoví odborníci. Důvod je prostý – část fanouškovské obce Rangers totiž v afektu zničí svou televizi vržením dálkového ovládání směrem k televizi. Vzhledem k malé vzdálenosti „vrhače“ a cíle (a také přesné mušce) dochází podle výzkumů v 83% případů ke zničení ovladače, ve 47% k destrukci televize a v patnácti případech ze sta jde do kytek oboje. Ale to jsem odbočil…

Pointou je, že tohle se všechno děje při přesilovce Jezdců. Jejich hra na přihrávanou je mučením, jakému se nedostává ani zatčeným Talibancům v Guantánamu. Kdyby se udělovala cena za nejvyšší počet přihrávek v přesilovce, tak Rangers bezkonkurenčně vyhrají.

Jágrova formace je totiž zvyklá hrát přesilovku evropsky. Vykombinovat a vyšachovat obranu rychlými pasy, které vyvedou soupeřovu čtveřici z míry, a poslední hráč s pukem jej zasune do prázdné branky. To se Rangers párkrát povedlo, ale je to náročný styl, který má vysoké požadavky na přesnost a rychlost přihrávek (a myšlení hráčů) a také na jejich pohyb. Ukažme si první situaci.

Na obrázku níže je standardně rozestavená přesilovka Rangers s první formací – Jágr, Drury, Rozsíval, Gomez a Shanahan.

Posuňme se o osm vteřin dál. Jágr dostal puk z modré na křídlo a sjíždí podél mantinelu k Shanahanovi. Před brankou je Gomez.

Jágr předává puk do rohu Shanahanovi…

…a vyměňuje si místo s Gomezem před brankou.

Shanahan z rohu posouvá k pravému mantinelu na Gomeze a mění si místo s Jágrem před brankou.

Gomez vrací na Jágra do rohu a jede si s ním vyměnit pozici. Shanahan je před brankou. Povšimněte si Rozsívala, který v pozadí nepozorovaně mění pozici.

Nyní vidíme Gomeze s pukem, Jágr je u mantinelu vpravo nahoře. Rozsíval je již před brankou naprosto nekrytý, jelikož Shanahan na sebe navázal svého bránící hráče a částečně odvedl pozornost Gončara před brankovištěm.

Gomez využívá perfektním pasem prostoru a nachází Rozsívala. Ten se bude za chvilku radovat z branky.

Tahle „jednoduchá" akce trvala asi 5 vteřin. Věřím, že její nácvik byl mnohem delší. Ale vyplatil se – Jezdci díky této brance odskočili do vedení, které už nepustili. Podstatné je hlavně to, že hráči kolem puku nezůstanou na svém místě déle než vteřinu. Tento vířivý pohyb vytvoří v obraně Pens velký zmatek, přikryje přesun Rozsívala k brance a Gomez má možnost naservírovat kotouč na českého beka před odkrytou svatyni soupeře.

Problém se současnou přesilovkou Rangers je ale ten, že tento pohyb vidíme velmi málo. Je to v drtivé většině případů přesně naopak a hráči prostě jen stojí a vyčkávají, co se bude dít. Posouvají puk od jednoho k druhému a nakonec většinou na Jágra, který to zkouší vzít na sebe, vyjet od pravého mantinelu a vystřelit. Jenže letos mu to tam nepadá jako předloni…

Když už tedy chcete hrát přesilovku bez pohybu hráčů, jde to také. Je to ten severoamerický způsob se zacloněním a bojem na brankovišti. To je ovšem o osobní odvaze hráče, protože tam toho jeden schytá hokejkou do zad a do krku. Cam Neely by mohl vyprávět. Jenže první přesilovková formace Blueshirts tohle prostě hrát nechce neumí. Před brankou nikdo necloní, puk pouze létá po hráčích na rozestaveném deštníku a případná střela – pokud k ní tedy vůbec dojde – končí ve výstroji brankáře, na mantinelu nebo vyhozením obránců. Následuje další ukázka, tentokrát kratší.

Vidíte Jágra, kterak přihrává na volej na modrou čáru. Rangers mají rozestavený kompletní deštník.

Drury pálí. Před brankou je náměstí jako v Českých Budějovicích.

DiPietro Druryho výbornou střelu viděl a vyrazil na tyč. Myslíte, že mohl někdo dorážet?

Všechno však má své příčiny. Ještě máme všichni v živé paměti, jak se Renney pokoušel donutit Jágra k souhře v přesilovce se Shanahanem. Bylo očividné, že to nefunguje, ale kouč čekal na zázrak do půlky sezony. Nakonec je od sebe roztrhl a první a druhá formace začala praktikovat odlišný styl. Takový, který jim byl vlastní. Něco podobného vidíme i letos. Tome, neměl by sis vést deníček, když už na tebe zle dotírají pánové Alzheimer a Parkinson?

Chris Drury dal v posledních dvou sezónách 67 gólů. Panečku, to je číslo. Ale dal je za určitých podmínek. Jednak hrál s rychlíky v Buffalu, kterým se dařilo a kde by góly dával snad i Ryan Hollweg… Téměř polovina Druryho branek přišla v přesilovce, a to z dorážek a tečí, v čemž je Chris jedním z nejlepších hráčů v celé lize. Jakmile přijde do Rangers – šup s ním na modrou. To přece dává smysl.

Rangers mají vůbec ve zvyku snažit se napasovat kvádr do kulového profilu a tím jaksi znemožnit hráčům být efektivní. Holík, typicky fyzický a defenzivní centr, u nás měl hrát playmakera v první řadě. Sýkora a Cullen jsou specialisté na hru od modré čáry v přesilovce, ale ani jeden z nich tu šanci u nás nedostal a vzápětí byli odejiti. Totéž platí o Drurym.

Nechci do toho Renneymu mluvit. Vlastně, škrtněte to někdo – CHCI! Jezdci by měli mít dvě přepadová komanda a každé s jinou taktikou. Jágr & boyz by měli hrát evropsky, druhá řada s Drurym a Shanahanem zase po americku. Obě letky by měly dostávat minutu času, ne že tam první lajna bude strašit 90 vteřin. A složení?
Numero uno: Průcha-Straka-Jágr, Rozsíval-Staal
Numero due: Shahanan-Drury-Gomez, Tyutin-Mara

Místo Průchy by mohl naskočit občas i Dawes, pokud se mu bude dařit a pokud bude ještě v hlavním týmu.

Přesilovka je dnes se všemi těmi propracovanými obrannými systémy klíčovou zbraní. Mít dvě řady s odlišnou strategií by dalo Rangers možnost překvapit protivníka ve chvíli, kdy má situaci ztíženou tím, že je o dvě nohy a jednu hokejku slabší.

Let’s Go Rangers
klov-klov-klovklovklov

Dovětek
Chtěl jsem ještě popsat jednu situaci. Ta vám ukáže všechno, co potřebujete vědět o Danu Girardim.

Flyers nahazují puk. Jde za ním Girardi a jeden hráč Flyers, jehož spoluhráč vlevo půjde po puku odehraném naším bekem po mantinelu. Dan nemá jednoduchou situaci, protože za brankou ani kolem ní není žádný z jeho spoluhráčů. Nesmí chybovat.

Nejenže nechybuje, Girardi se navíc ohlédne, aby zjistil, komu může dát puk. Podívejte se na jeho obličej, kam směřuje.

Perfektní rozehrávkou na Averyho (na obrázku dole) rozjíždí za cenu inkasovaného hitu akci, která je už nyní přečíslením – dva hráči Flyers jsou v pasti za branou Jezdců. Za chvíli Tjutin vyrovná na 1:1.

Bůh ví, jak by tato situace dopadla, kdyby ji řešil kterýkoliv jiný bek Rangers…

Platnost uložené stránky vyprší: 19. 3. 2024 08:00:18