Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website Posezónní vysvědčení

Posezónní vysvědčení

Základní část je u konce a je na čase zhodnotit výkony našeho týmu. Proto vám nabízím zhodnocení jednotlivců. Vše jsem rozdělil do čtyř skupin, což určitě není nejobjektivnější (byla by potřeba mnohem větší škála skupin), ale u každého hráče najdete stručný popis, proč je kam zařazen.

Překvapili

Brandon Dubinsky
Na začátku sezony se od něho moc nečekalo a nebýt trejdu M. Cullena, asi by vůbec nedostal šanci. Začátek mu moc nevyšel, dost se na něm podepisoval malý čas strávený na ledě. Pak ale dostal obrovskou šanci hrát vedle Jágra a to jakoby ho nakoplo. Začal sbírat body a po zařazení do mladé řady s Dalesem a Průchou přišel průlom. Poté dokonce pomohl zvednout Jágra z krize a na konci sezony má pěkných 40 bodů. Publikum v něm vidí budoucího vůdce týmu a to nejen díky jeho herním schopnostem, ale i díky sebevědomí, které z něho doslova čiší, a tvrdé hře, ze které vyplývají i bitky, jimž se rozhodně nevyhýbá.

Nigel Dawes
Na začátku sezony pro něj překvapivě po velice zdařilém kempu nezbylo místo v prvním týmu, a tak Nigel učaroval AHL, kde měl průměr přes bod a půl na zápas. Jeho chvíle přišla při zranění Averyho. Postupně putoval sestavou a byl čím dál lepší. Velice si rozuměl s Gomezem, ale dobře zapadl i k Drurymu. Na konci sezony nasčítal 29 bodů a to hrál o dvacet utkání méně než ostatní. Neprezentoval se však pouze střílením branek, ale také nádhernými finálními přihrávkami. Nakonec to důležité – byl nejlepším hráčem v +/- z celého týmu (+12).

Stephen Valiqutte
Před sezonou se všichni báli poslat tohoto věkem již zkušeného brankáře do branky, ale on ukázal, že muže být velice kvalitním náhradníkem. Když se zdálo, že je Lundqvist unaven, dokázal velice dobře zaskočit a v pár zápasech dokázal branku doslova zavřít.

Splnili své

Chris Drury
Hodně fanoušků od něj očekávalo spousty bodů, ale to není jeho parketa. Byl to on, kdo vyhrával klíčová vhazování, dokázal střílet důležité branky (ikdyž jich bylo méně než se čekalo) a hlavně byl králem defenzivy co se útočníků týče. Kdyby přidal ještě 10 branek jeho výkon by byl takřka ideální a to vezměme do úvahy, že se dobrou třetinou soutěže protrápil, když mu nebyl Renney schopen najít správné místo v týmu.

Scott Gomez
Naše ofenziva stála v podstatě půl sezony pouze na něm. Je rychlý, umí skvěle tvořit hru, má sebevědomí a je schopen hrát v podstatě s kýmkoliv. Postupně zvedl Shanahana i Jágra V produktivitě mu ublížilo zranění ramene na konci základní části, po němž se již tolik neprosazoval, jinak by atakoval hranici bod na zápas.

Henrik Lundqvist
Někdo ho asi očekával mezi hráči v první skupině, ale jeho občasné neúplně přesvědčivé výkony s lacinými brankami padajícími na jeho vrub dost srazili jeho hodnocení. Přes to všechno je to základní stavební kámen mozaiky zvané Rangers.

Jaromír Jágr
Neměl jednoduchou sezonu a dost se na něm podepsala ztráta sebevědomí. Postupem času se dokázal najít a když nebodoval tak pravidelně jak jsme bývali zvyklí, tak nakonec udělal solidní počet bodů a vyhrál bodování týmu. V posledních utkáních se opět dostává do oslnivé formy a tak by mu toto play off mohlo patřit stejně jako celému týmu.

Sean Avery
Jeho výkony byli podobně jako vloni velmi důležité pro výsledky celého týmu. Co se produktivity týče dost mu ublížila jeho zranění, která ho vždy přibrzdila v dobré formě. Jinak to je pořád ten starý známý Sean – provokace, pošklebky a i nějaká ta bitka. Bez toho by to nebyl on.

Blaire Betts
Poctivý pracant na černou práci. Defenziva, vhazování a oslabení jsou jeho doménou a to potvrdil i letos. Po jeho zranění byl trochu problém poskládat dvojice pro oslabení, protože Blaire je v nich základním kamenem. Je jen škoda, že nedokáže zvednout o trochu svou produktivitu. Ta je u něho a letos obzvláště naprosto minimální. Celkově vzato je to ideální centr pro čtvrtou řadu.

Daniel Girardi
Kdyby udržel výkonnost z počátku soutěže četli jste o něm už v předcházející kapitole zvané překvapení. Jenže defenzivní poctivák s dobrou poziční hrou, dostatkem tvrdosti a solidní jednoduchou rozehrávkou, nevydržel nastolené tempo a část sezony se mu defenzivně mnoho nepovedla. Paradoxně v tomto období sbíral celkem pravidelně body, což není u obránců priorita. Jinak je nutno poznamenat, že se velmi zlepšil v přesilových hrách, důkazem je jeho 5 PP branek.

Colton Orr
Jako bijec splnil co se čekalo a navíc nezklamal ani herně. Dokázal se dost zlepšit v defenzivě a při forčekingu. Výše by ho mohla katapultovat zvýšená produktivita, což se ale moc očekávat nedá.

Fredrik Sjöström
Přišel jako náhrada za Marcela Hossu a zastínil ho po všech stránkách s výjimkou proměňování samostatných nájezdů. V defenzivě je mnohem lepší (oni Švédi to mají vrozené), navíc přidal i nějaké ty góly, což ve čtvrté řadě není úplně jednoduché. Solidně zvládá oslabení a může zaskočit i ve třetí či druhé formaci.

Christian Bäckman
Další nově příchozí se po naprosto tragickém začátku, kdy se mu dařilo snad jen pravidelně navštěvovat trestnou lavici, výrazně zlepšil. Nejenže nechyboval v obraně a přestal být často vylučován, ale přidal i produktivitu a usadil se napevno v PP. Nebýt již zmiňovaného katastrofálního začátku a kdyby přidal i zlepšení hry do těla, mohl se nyní nacházet mezi překvapeními.

Fjodor Tyutin
Král bodyčeků a střetů, který si libuje ve hře v rozích a u mantinelů, byl v defenzivě velmi dobrý a spolu s Girardim vytvořil velice pevný, spolehlivý a perspektivní pár. O trochu se zlepšil i v ofenzivě, ale trvalé místo na přesilovce si nevybojoval. Pokud jeho produktivita ještě o nějaké body vzroste bude z něho ideální obránce.

Marc Staal
Předpovídala se mu hvězdná kariera dle jeho bratří Erika a Jordana. Co se týče defenzivy tak až na drobné výpadky splnil, co se od něho čekalo. Několik utkání dokonce odehrál v prvním páru po boku Rozsívala. Nutno dodat, že v některých částech sezony vypadal trochu unaveně, což po přechodu od juniorů bývá normální.

Zklamali

Ryan Callahan
Hned v prvním utkání vstřelil branku a zdálo se, že naváže na loňské výkony, ale zranění ho neuvěřitelně vykolejilo. Ač byl pravidelně nasazován ve třetí formaci, snad v 15 utkáních v řadě nedokázal bodovat a jeho sebevědomí bylo to tam. Následně mu velmi pomohla anabáze v Hartfordu, kde pravidelně bodoval a patřil k nejlepším. Po zranění dalších hráčů se opět dostal do sestavy, kde se našel na křídle Druryho formace. Tato skutečnost ho zachránila od kolonky “propadli“.

Martin Straka
Jako by se vrátila jeho pověst z předchozích sezón „stále zraněný“. Bojovník a dříč je to stále stejný, ale herně a hlavně střelecky a bodově se mu nedařilo v podstatě celou sezonu. Ani vedle velkého kamaráda a obvyklého spoluhráče Jágra mu to nešlo. Až v řadě s Drurym se trochu zvedl a snad i nabral formu pro play off. Nutno dodat, že jeho zařazení do této kategorie způsobila hlavně jeho zranění a střelecká neschopnost.

Brendan Shanahan
Jeho vážné loňské zranění ho poznamenalo víc, než si byl kdokoliv schopen připustit a připočteme-li pokročilý věk, máme tu jeho letošní trápení. Začátek byl naprosto katastrofální, naštěstí se probudil vedle Gomeze a začal střílet branky. Ke konci sezony se na něm projevovala únava, kterou způsobilo jeho časté a necitlivé nasazování v první polovině sezony.

Michal Rozsíval
Po loňském play off se od něj čekalo dost. Začátek sezóny tomu i odpovídal a Rozsíval sbíral body, vcelku slušně bránil a vyhnul se chybám. Jenže ouha. Tým se začal výsledkově trápit. Obrana nefungovala tak, jak měla, a Rozsíval rozhodně bez viny nebyl. Navíc od poloviny sezony je jeho produktivita v podstatě nulová.

Marek Malík
Jako člen elitního obraného páru fungoval pouze ze začátku sezóny. Poté jakoby zapomněl hrát svůj defenzivní hokej bez chyb. Spolupráce s parťákem Rozsívalem mu také nepomohla – trápili se oba. Malík se navíc stal trnem v oku náročných fanoušku v MSG. Jednu dobu ho trenér dokonce nestavěl v domácích zápasech. Od horšího vysvědčení ho zachránilo období po trading deadline, ve kterém to byl zase starý známý Malík s dobrou defenzivou a poctivým výkonem.

Paul Mara
Jako nejlépe placený obránce týmu rozhodně nepřesvědčil. Produktivita malá a to trávil dost času v PP formacích. V defenzivě vypadal vcelku solidně, ale občasné chyby si neodpustil. Po příchodu Bäckmana bojuje spolu s Malíkem o post šestého obránce týmu, což je za jeho 3 miliony málo.

Jason Strudwick
Jeho rychlost je naprosto tragická, podpora útoku vůbec žádná. Byl brán s puncem náhradníka, což splnil, ale pokud bylo nutné, aby nastoupil v obraně, tak hořel. Navíc pokud nastoupil v útoku, pak nepřidal svou hlavní zbraň – bitky.

Propadli

Petr Průcha
Pryč jsou doby, kdy byl nebezpečný brankám soupeřů. Dnešní Průcha je neproduktivní a vezmeme-li v potaz, že obranná hra je u něj velmi slabá a dohrávání soubojů má malý efekt vzhledem k jeho konstituci, nemá týmu v podstatě čím přispět. Jeho jedinou šancí je nabrání svalové hmoty a rapidní zlepšení defenzivy.

Ryan Hollweg
Už to evidentně není ten nebojácný Ryan, který boural protihráče na potkání a bojoval o každý puk. Letos dosti ubral z těchto dvou vlastností a jelikož to jsou jediné vlastnosti, které ho držely v sestavě, tak přišel o místo.

Platnost uložené stránky vyprší: 29. 3. 2024 15:32:46