Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website Henrik Lundqvist: O osudu Tortorelly jsem nerozhodl já

Henrik Lundqvist: O osudu Tortorelly jsem nerozhodl já

Henrik Lundqvist je v současné době v rodném Švédsku, kde se začíná připravovat na další sezonu a kde také pořádá několikadenní kemp pro mladé brankáře. Mezi trénováním a návštěvami svých blízkých si najde čas také na setkání s novináři z různých médií. Ti totiž mají o Kinga Henrika enormní zájem i v letních měsících. Lundqvist tak už s nimi stačil probrat mnohé, třeba svou budoucnost v Rangers, výměnu trenéra, vztah k New York City nebo proměnu života po narození dcery Charlise, která před pár týdny oslavila roční narozeniny. Nabízíme vám výtah toho nejdůležitějšího a nejzajímavějšího, co v uplynulých týdnech Hank řekl.

O novém trenérovi Alainu Vigneaultovi:
„Bylo zábavné hrát pod Tortsem, je to velmi specifický kouč. Když se kouknu do zpětného zrcátka, vidím, kolika dobrých výsledků jsme pod ním dosáhli. On je velmi přímý a přísný. A náročný. S Tortsem to byla zábavná hokejová cesta, ale teď přichází nová kapitola. O Alainovi toho popravdě řečeno moc nevím. Ale slyšel jsem o něm mnoho dobrého. Bude legrace zkusit něco nového, uvidíme, jak to bude fungovat. Těším se také na Uffu Samuelssona, který bude asistentem. Mluvili jsme spolu po telefonu. On hrával za Rangers. Bude to zábava v mnoha ohledech.“


O nové smlouvě s Jezdci:
„Mluvíme o tom, to je všechno, co mohu říct. Samozřejmě, já doufám, že my… ano, najdeme řešení.“


O tlaku na vedení Rangers, aby vyhodili Tortorellu:
„V souvislosti s tímto se objevilo mnoho spekulací. Nikdy jsem nevyvíjel žádný tlak na vedení, co se týká takového rozhodnutí. Jsem jen hráč. Kdo by měl trénovat Rangers, to není moje věc. Mým cílem je hrát hokej a dělat to, jak nejlépe dovedu. Co se týká mé nové smlouvy, absolutně na to nemá vliv, kdo stojí na střídačce. Miluji všechno kolem New York Rangers. Nikdy jsem neměl takového trenéra, jako je Torts, a to v dobrém slova smyslu.


O životní rodičovské úloze:
„Mít děti je neuvěřitelné rozhodnutí. Mohl bych být rodičem? Jak to změní náš život? Dotkne se to nějak mého výkonu na ledě? Upřímně řečeno, nikdy jsem nebyl člověk, který by děti bůhvíjak miloval. Když přišel čas porodu, stál jsem u rohu nemocničního lůžka mé ženy a snažil ji podporovat tak, jak jsem si myslel, že je to potřeba. Ale Therese za chvíli zasyčela, abych držel hubu, a tak jsme to raději nechal na ní. V půl deváté večer jsem se stal otcem. První hodina byla neskutečná, tolik adrenalinu a štěstí. Ale až prvních pár týdnů s miminkem doma ukázalo realitu. Jen jsem nechápavě kroutil hlavou, když lidé kolem mě říkali, jak je všechno kolem jejich dětí úžasné. Já jsem chodil jako zombie a nevěděl jsem, co dělat. Začátku byly fakt těžké. Ale pak moje láska k ní rostla raketovým tempem. A teď? Když přemýšlím o budoucnosti, největší úlohu hraje Charlise.“


O vztahu k New York City:
„Během prvních několika sezon jsem si nebyl jistý, jestli je to město pro mě. To ale podle mého řeší každý tamní sportovec. Musíte tomu dát čas, abyste to město mohli nazvat svým domovem. Já už k tomu to pocitu dospěl, je to můj domov. Užívám si, že tam spousta lidí Rangers až fanaticky miluje, zároveň je New York tak velký, že můžu jít anonymně ven.“


O newyorských médiích:
„Analyzují všechno, co řeknu, a vlastně i to, co neřeknu. Nejnovějším příkladem je moje odpověď na otázku, zda během letní pauzy vyřeším svou budoucnost u Rangers a já odpověděl, že uvidíme. Hned z toho vzniklo, že chci odejít. Na to ale opravdu nešlo odpovědět nic jiného.“


O neskutečně přesné přípravě na zápase:
„Posledních deset let poslouchám stejnou punk rockovou muziku v zápasových dnech v čase mezi dopoledním rozbruslením a předzápasovým mítinkem. Vždycky si jako první beru levý beton. Hodinu a osm minut před začátkem zápasu začínám svou rozcvičku, bez výjimky. V tu dobu McDonagh běhá na pásu, Cally opouští kabinu a jde si zakopat s míčem a Stepan v tu dobu vychází ze sprchy.“


O sportovních autech:
„Velká láska. Po autonehodě, kterou jsem měl před pár lety, jsem své ženě slíbil, že už si sportovní auto nikdy nekoupím. Vydržel jsem to půl roku.“


O první návštěvě známého nočního newyorského baru Bungalow 8:
„Bylo v mé nováčkovské sezoně. Nemohl jsem se tam dostat, protože můj obličej vůbec nikdo neznal. Tak můj kamarád podplatil vyhazovače, dal mu 60 dolarů. Uvnitř jsem pak viděl třeba Leonarda DiCapria. Pak mě bez zjevného důvodu stejně vyhodili. O rok později stál u dveří stejný vyhazovač a doslova zářil, když mě uviděl. Samozřejmě, že mě pustil dovnitř. Už asi věděl, kdo jsem.“

Platnost uložené stránky vyprší: 29. 3. 2024 14:17:38