Cookie Consent by Free Privacy Policy Generator website Exkluzivně: Přímo od zdroje

Exkluzivně: Přímo od zdroje

Vzhledem k množícím se spekulacím o stavu Rangers, situaci v kabině a pozici trenéra Renneyho jsem se rozhodl požádat jednoho z našich zahraničních spolupracovníků, Dubiho Silversteina, který vede Blueshirt Bulletin, aby se v soukromém rozhovoru vyjádřil k některým ožehavým otázkám. Původně nebylo mým záměrem jeho slova publikovat, ale Dubi byl velice otevřený, upřímný a sdělil informace, které možná ani původně nechtěl. Některé jsem nucen na jeho osobní žádost vynechat, přestože mě svrbí ruce a chtěl bych je předat dál. Doufám však, že to pochopíte a že následující řádky, které nejsou přesným přepisem dialogu, jsou i tak dostatečně zajímavé.

Příčina současné krize

Správná odpověď je vždycky ta jednoduchá možnost – konspirační teorie málokdy obstojí ve světle logiky (a věř mi, není většího blázna do konspiračních teorií než jsem já). Nikdo to nechce říct nahlas, protože Henrik je tak populární a protože očekáváme, že se z toho dostane. Ale pravdou je, že od doby, kdy jeho otec onemocněl, je Henrik mimo, a to příliš. Už to není jen o tom, že pro nás svými nadlidskými výkony nezískává vítězství, on nám prostě prohrává zápasy.

Stačí se podívat na poslední dva domácí zápasy [rozhovor proběhl před utkáním s Buffalem – pozn. DaTeL]. Není v žádném případě možné tvrdit, že Rangers vypadali bez emocí a bez života, když si vypracovali vedení 2:0 proti Philly a Montrealu. Ale v okamžiku, kdy Henrik pustil na začátku druhé třetiny ty laciné góly a ztratil týmu vedení, sis mohl všimnout v jejich řeči těla, že ztratili odhodlání. Věděli, že to bude další špatný Henrikův zápas a že s tím nemůžou vůbec nic udělat. Ale proti Montrealu chytil to, co chytit měl, neshodil svůj tým a Habs vypochodovali z haly s ostudou.

Problém v kabině?

V kabině není žádný svár. Lidi, kteří mluví o Drurym jako o významné postavě v kabině, ho vůbec neznají – myš by byla významnější postavou než on. Není prostě výřečný, což dokládá fakt, že při rozhovorech odpovídá potichu a krátkými větami. Jágr a Shanahan vedou tenhle tým. Oba jsou na stejné lodi a stejně tak oba stojí za Renneym. Dokonce oba věří v jeho defenzivní systém a také věří, že tým může situaci zvrátit.

Atmosféra v kabině není dobrá, ale to jen kvůli prohrám. Nikdo je nemá rád a každého to frustruje. Špatná kabina je ta, které je jedno, že se prohrálo – což ovšem není tento případ. Rangers hluboce záleží na tom, aby se všechno obrátilo k lepšímu. A i když se jim podaří vyhrát, atmosféra se moc nemění. Neskáčí radostí ve slepé víře, že jsou v laufu. Mluví o tom, jak na tom vítězství stavět. Osobně jsem neviděl nic, co by naznačovalo problémy v kabině.

Skutečným problémem, který ovlivňuje atmosféru kolem Rangers, jsou fanoušci. Ti jsou totiž naprosto mimo kontrolu, obviňují své „oblíbené“ fackovací panáky Jágra s Renneym. Své miláčky jako Drury, který nepředvádí celou sezonu nic moc, nebo Girardi, jehož hra v posledních týdnech významně povadla, budou chránit až za hrob. Odmítají vidět pravdu o Henrikovi, že jeho výrazně podprůměrné výkony prohrávají týmu zápasy, a to jen proto, že je tak populární. Když Rangers vyhrají, Renney měl prostě štěstí, protože má Hanka v bráně. Ale když Hank prohraje zápas, Renney je idiot, protože neví, jak vyhrávat, když se jeho jedničce nedaří.

Ale úplně nejhorší jsou fandové v Garden. Prostě si tam sedí a čekají, až to tým zvoře, aby se po nich mohli vozit. Nefandí, když je skóre vyrovnané nebo se prohrává – oni bučí. Jenom když Rangers vedou, tak začnou povzbuzovat. Diváci jsou totálně v povzbuzování reaktivní, nikdy proaktivní. Je to hrozné, opravdu hrozné. Budou radši skandovat „Potvin Sucks!“ nebo bučet na Malíka, než aby skandovali a pomohli týmu.

To ale není všechno. Henrik branky dávat nebude…

Kromě toho je zde jiný obrovský problém. Problém, který se táhne celý rok a částečně už od loňska. Přesilovka. Jak je možné, že tým s takovými hráči v sestavě nevede ligu ve hře v početní výhodě? Lidi mluví o střelecké krizi, ale všechno to začíná u přesilovky. Nejde jen o ty góly v ní vstřelené, ale taky o vliv, jaký to má na sebevědomí hráčů, což se odrazí ve hře v plném počtu. Tohle je možnost, jak můžou Rangers vyhrávat zápasy i se špatným gólmanem. A je to taky oblast, v níž Renney naprosto selhal.

Může se zdát, že tým opustil defenzivní taktiku.

Obranné schéma neselhalo. Zato obrana počínaje brankářem ano. Rangers nemají soubor zrovna nejlepších obránců, každý to ví. A koncept týmové obrany to měl kompenzovat. Tjutin, Girardi a Staal začali sezónu ve velkém stylu, mnohem lépe než kdokoliv očekával. Mara a Strudwick nepodávali o moc lepší výkony než dostačující, ale přesto také hráli nad očekávání. Jenom Malík s Rozsívalem začali sezónu dost špatně. Rozsy se aspoň trochu oklepal a dařilo se mu v ofenzivě. Jenže teď se všem třem mladíkům přestalo dařit a Henrikovi taky. Útočníci se vracejí a backcheckují tak, jak to po nich Renney chce. Ale jejich snaha zmizí, jakmile zjistí, že makali zpátky a Henrik pustil laciný gól.

Nevím sice všechno, ale kdyby něco bylo

Se 100% jistotou ti můžu říct, že problémy týmu jsou 1. Henrik Lundqvist, 2. přesilovka, 3. to, že obrana nehraje tak dobře jako na začátku sezóny. Nejsou žádné skryté story a senzace na pozadí. Věř mi, znám osobně Johna Dellapinu a Larryho Brookse. Tihle chlápci ví, jak vyhrabat pravdu, a zajímají je senzační příběhy, aby mohli prodat noviny. A když je nenajdou oni, tak žádné prostě nejsou. Na začátku sezóny se spekulovalo, že je Jágr zraněný. Tvrdil jsem, že není a že kdyby byl, tak reportéři by to zjistili a napsali o tom. Nedávno Dellapina zjistil, že si Jágr před dvěma týdny poranil nohu – tyhle skutečnosti nezůstávají skryté o mnoho déle.

Navíc mají tihle reportéři soukromá sezení s hráči jako Jágr, Shanahan, Drury, Gomez, Avery a Lundqvist, což se nám ostatním nepoštěstí. A tam se baví hodně vážně a upřímně. To je také způsob, jakým loni prosákla ta kontroverze s Aaronem Wardem – ze soukromých rozhovorů Dellapiny s Jágrem a Wardem. Kdyby něco bylo, věř mi, oni by to napsali. Jejich loajalita začíná u jejich kariér. Další v pořadí jsou jejich noviny, jejich čtenáři (fanoušci) a jejich kolegové (vyjma těch, kteří se nemají zrovna v lásce – viz Brooks vs. Dellapina). Až teprve pak je zajímá, co je dobré pro tým, pokud je to tedy vůbec zajímá. Pravdou je, že Brooks není zrovna extrémně loajální k Rangers (tím spíše, že byl kdysi ředitelem PR komunikace u Devils), zatímco Dellapina je určitě náš člověk.

Jediný případ, kdy nějaká taková věc neviděla světlo světa, se udála před rokem, kdy se Jágr na tiskové konferenci za přítomnosti novinářů (včetně mě) přirovnal k Ježíši Kristovi. Všichni jsme se pak hned sešli a dohodli se, že pokud použijeme tu citaci, způsobí to obrovskou bouři nevole, obzvláště pokud bude vytržena z kontextu a použita pouze za účelem vyvolání kontroverze, která v podstatě neexistuje. Na konci sezóny, kdy se Jágrova biblická předpověď naplnila, to někdo z nás v narážce připomněl, takže to vlastně nezůstalo úplně pohřbeno.

Fanoušci to nevidí. Nebo nechtějí vidět

Samozřejmě že je jedno, jak často tohle budu psát. Fanoušci tomu nebudou věřit. Nechtějí uvěřit tomu, že Henrik je momentálně nejhorší brankář v NHL. Že Drury není tím hráčem, za jakého ho všichni považovali. Chtějí věřit, že Jágr všechno kazí a měl by být vyměněn a že Renney všechno kazí a měl by být vyhozen. Je to soutěž popularity. A lidi prostě opakují argumenty a historky, které chtějí slyšet, a budou ignorovat komentáře, které slyšet nechtějí, protože by je mohli zatížit pravdou.

Platnost uložené stránky vyprší: 28. 3. 2024 20:52:52